Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč je tak těžké seznámit se po čtyřicítce?

24. 9. 2019

Komunikace a seznamování se s novými lidmi jsou běžnou součástí lidského života. Přitom když se chceme po dlouhém vztahu s někým seznámit, jde to nepříjemně ztuha! Čím to je a proč se tak bojíme oslovit někoho nového?

Vnitřní sabotér

Zvláště po dlouhém vztahu je nesmírně obtížné znovu „vyjít do světa“ a začít se seznamovat. Okolí nám říká, jak je to snadné, a i my sami si to často uvědomujeme. Přesto se nedokážeme přimět udělat onen první krok a jednoduše někoho oslovit. Brání nám v tom ta část podvědomí, která se vyhýbá všem rizikům. Bohužel to dělá hlavně na úkor našeho vlastního sebevědomí, takže ve výsledku udělá více škody než užitku.

Jaké jsou nejčastější argumenty tohoto „vnitřního sabotéra“?

  • Nejsem dostatečně atraktivní, abych někoho mohl/a zaujmout. Už se nemůžu chlubit mládím a čas i předchozí vztah si na mně vybraly svou daň.
  • Nemůžu nikoho oslovit, jenom bych se ztrapnil/a. Dávno neumím flirtovat, bude to strašně vidět. Moje nejistota, nebo se zakoktám, nebudu pohotově reagovat.
  • Nevěřím opačnému pohlaví. I kdybychom navázali vztah, zase se spálím. Navíc jim jde jen o jedno – mužům o sex a ženám o peníze.
  • Bude to příšerně pracné a už se stejně nedostanu tam, kde jsme byli v mém minulém vztahu. Zase začínat všechna ta rande, hry, oťukávání se, seznamování se s rodiči a přáteli…
  • Přijdu o svobodu a sebe sama. Bojím se, že na mě ten druhý bude viset a já budu muset všechny své plány přizpůsobit jemu nebo jí. Navíc ztratím sebe sama, protože když se zamiluji, chci dělat všechno pro toho druhého.

Jste sami proti sobě

U někoho tyto strachy působí více, u druhého méně. Životní zkušenosti tady ale pracují proti nám. V pubertě jsme do každého vztahu šli naplno a nepřemýšleli, co se může stát. Kolem čtyřicítky už ale máme nasbíranou spoustu životních zkušeností. Jak ve vztazích, tak v práci, díky koníčkům i jednoduše proto, že jsme žili. Chodili po ulici, čekali v dopravních zácpách, navštívili restauraci nebo koncert.

Sebevědomí má největší podíl na strachu

Zvláště jestli se váš dlouholetý partner či partnerka rozešli s vámi, negativně to působí na vaše sebevědomí a „vnitřní sabotér“ má mnohem snazší práci. Pokud se mu poddáte, snadno dojdete k závěru, že vám to všechno za případný úspěch snad ani nestojí. Raději zůstanete v bezpečí domova a nanejvýš si jednou za čas postěžujete přátelům.

Jak z toho ven, když nechcete zůstat na ocet?

  • Jděte ven. Doma se s nikým neseznámíte a v práci už také nejspíše všechny znáte včetně jejich nejbližších příbuzných. Přizvěte kamarády nebo se odvažte sami a jděte ven. Jiné kino, jiná restaurace, vyzkoušejte novou trasu na cestě do práce a z ní, zajděte si nakoupit do jiného supermarketu.
  • Rozhlédněte se. Lidé v dlouhodobém vztahu si časem vytvoří pevný okruh přátel a známých. Když už jste mluvili s někým novým, tak s vaším bývalým nebo bývalou po boku. A i kdyby ne, v hlavě jste měli nastaveno „my“. Vraťte se zpátky k „já“ a znovu si všímejte, jak je člověk vedle vás atraktivní, sympatický… A také toho, jestli má na ruce prsten.
  • Cvičte. Flirtování je jako jízda na kole, nezapomíná se. Po letech nepoužívání ale mohou kola trochu skřípat a řídítka jsou zrezlá. Takže cvičte, cvičte a cvičte. Přirozené flirtování se vrátí samo.